Samozřejmě, že mne leckdo předběhl, ale vyjádřit se musím. Zvlášť když jsem včera odpoledne nedělal nic jiného něž odpovídal na otázky zahraničních novinářů na to, co to ten Topolánek provedl. Aby bylo jasno - nikoho nezajímal pád vlády nebo demise, všechny zajímalo to, co ten Topolánek řekl a jak to vlastně myslel. Mluvil jsem s televizí CNN v Londýně, mluvil jsem s BBC World Service (Europe today) a volaly desítky dalších lidí. Takový nával zájmu o Českou republiku jsem zkrátka již dlouho nezažil. Podívejte se například, jak včera odpoledne vypadala titulní strana patrně nejdůležitějšího světového deníku The New York Times.
Všimněme si, že Američané říkají Topolánkovi "E.U.prezident". Tak se totiž svět jeví z Ameriky: Amerika má svého prezidenta a v Evropě je také nějaký prezident, i když se jako ve Švýcarsku střídá a nikdo si nepamatuje, jak se jmenuje. Na podrobnější analýzy nemá většina lidí čas, protože chodí normálně od rána do večera do práce. Zkrátka jakýsi "prezident EU" urazil Baracka Obamu a americkou vládu před klíčovým summitem G-20, který nebude řešit nic menšího než největší světovou ekonomickou krizi od konce druhé světové války, v době, kdy je dosažení konsensu mezi Evropou a Spojenými státy pro budoucnost světa naprosto klíčové.
Topolánek mluvil česky, ale věděl, že jeho projev bude přeložen do angličtiny. Mnozí kolegové správně upozorňují, že mluvit o pekle v nejméně nábožensky založené společnosti na světě je něco jiného než mluvit o pekle ve vztahu k hluboce religiózní a křesťanské americké společnosti. Používání expresivních výrazů, případně nadávek, je vůbec ožehavá věc: někde se nadává análně a fekálně (v Česku a Německu), jinde třeba pekelně (ve Skandinávii) a jinde zase velmi sexuálně (americká angličtina nebo např.slovenština). To, co se leckde může jevit nevinně či dokonce roztomile, může jinde vést k pěstnímu útoku či dokonce krevní mstě. Každý člověk si musí dávat pozor s kým a kde mluví a diplomat ("prezident EU") nemá používat expresivní výrazy vůbec, o nadávkách ani nemluvě. Ještě to Topolánkovi nikdo neřekl? Všimněme si, že vedle Topolánka sedí jeden z nejzkušenějších českých diplomatů Saša Vondra. Ach ta česká provinčnost!
(Pozoruhodné navíc je, že Vondra se snažil na následné tiskové konferenci popřít, že Topolánek mluvil o pekle, i když to každý slyšel).
Česká vláda dluží jistě omluvu americké administrativě, ale také všem ostatním evropským zemím. Na summitu EU-27 žádné usnesení o americké cestě do pekel, přijato nebylo. Evropa se zatím nepřipojila k americkým návrhům, ale ani náznakem se nepokoušela mluvit Američanům do jejich vnitřních věcí a radit jim, jak velký má být jejich stimul, který si hodlají platit ze svých vlastních daní.
Kromě expresivního výraziva plácal Topolánek ve svém projevu doslova páté přes deváté. Splácal dohromady fiskální stimuly, záchrany bank, protekcionismus, kampaň "Buy American" a kdoví, co ještě. Navíc by podle něj Amerika měla oprášit na policích knihy o velké hospodářské krizi. Výborně! Jaképak knihy asi čte Topolánek? Kdyby četl alespoň noviny, tak by si všiml, že v USA se poslední půl rok neděje skoro nic jiného, než se oprašují teorie o Velké Depresi. Možná by si mohl všimnout, že šéf americké centrální banky Ben Bernanke nedělal celou svou akademickou kariéru nic jiného než analýzy chyb centrální banky a vlády během Velké Deprese.
Možná by si pan premiér mohl laskavě povšimnout toho, že většina americké pomoci šla zatím na sanaci a záchranu bankovního sektoru. Mohl by zaregistrovat, že fiskální stimul v obrovské ekonomice (kde činí export asi 15 procent HDP) je úplně něco jiného než stimul v malé otevřené ekonomice. Mohl by tušit, že rezervy ve fiskálních stimulech mají státy orientované na export, kde navíc občané i vlády hodně spoří (Čína, Japonsko, Německo), zatímco nikdo nečeká žádné velké stimuly od Itálie či Řecka. Mohl by si všimnout, že stimuly mají sloužit k záchraně kapitalismu, ne k jeho popření. Mohl by tušit něco o tom, že kampaň Buy American byla de facto zrušena. Mohl by zaregistrovat, jak se Obamova administrativa bojí znárodnění bank a jak se snaží přilákat soukromý kapitál.
Ironií je, že český rozpočet schválený na odhadu růstu ve výši 4,8 procenta HDP znamená de facto rozpočtový stimul, který je možná větší než ten americký (pokud od toho amerického odečteme pomoc bankám).
Ne, že by byl Obamův plán nekritizovatelný, právě naopak, je však něco jiného, když ho kritizuje novinář, opoziční politik, občan a něco jiného je, když o něm mluví diplomat nebo "prezident EU".
Mluvil jsem včera na BBC o tom, že Topolánek asi poslouchá AC/DC a jejich píseň "Highway to hell". Myslel jsem to jako žert. Jenže Topolánek to pak večer v Událostech a komentářích sám řekl. Ano - byl prý na koncertě AC/DC a píseň mu utkvěla v paměti. Dále Topolánek pravil, že se není za co omlouvat a když mu moderátor řekl, že pronikl na "otvíráky" všechny světových serverů, řekl, že to je dobře, že o to šlo. Výborně - jen tak dál.
Topolánek se rád stylizuje do role oponenta prezidenta Václava Klause. Přitom se ideologicky oba dva příliš neliší a jsou schopni ve světě dělat podobné vylomeniny.
Článek byl publikován na Respekt.cz v rubrice Audit Jana Macháčka.
