Nejtrefněji pojmenovala postup evropských elit ke stále akutnější krizi eura ekonomka Megan Greenová: plán oznámit na víkendovém summitu plán na řešení krize se proměnil v plán oznámit o víkendu plán, že bude oznámen plán (tentokrát snad ve středu – pozn. autora).

Přestože se bude jednat celý víkend, už dopředu bylo oznámeno, že z toho žádná finální dohoda prostě nevzejde. Přesto němečtí a francouzští lídři tvrdí, že k dohodě dojde příští středu, ještě tak akorát včas, aby eurozóna mohla na summitu G 20 prezentovat dohodu.

Co je hlavní příčinou odkladu rozhodnutí? Němci si musejí ujasnit, jak přesně vlastně chtějí posílit dočasný záchranný val EFSF, aniž by do něj nalévali více peněz. Chtějí detailně prozkoumat francouzský návrh, aby EFSF dostalo bankovní licenci (od koho, mimochodem? bankovní licenci vydávají pouze národní státy, resp. jejich regulátoři) a mohlo čerpat úvěry od Evropské centrální banky?

Možná by přece jen bylo snazší využít existující bankovní instituci, například Evropskou investiční banku.

Důležitější problém vychází z nedávného rozhodnutí německého ústavního soudu. Až si Merkelová rozmyslí, co a jak chce (a Francouzi s tím budou souhlasit), bude to muset do středy předjednat ve výborech Spolkového sněmu. Otázka je, zda mezitím trhy nepropadnou panice a nenastane opravdový průšvih.

Ve stínu Kaddáfího a krize eura se ocitají úvahy o tom, jak má Amerika řešit pokles svého vlivu a ústup ze slávy a moci. Komentátor Financial Times Gideon Rachman (http://www.ft.com/intl/cms/s/0/0c73f10e-f8aa-11e0-ad8f-00144feab49a.html#axzz1bDEacvVf) tvrdí, že hlavně má Amerika pokles svého vlivu otevřeně přiznat, protože na tom není nic ostudného, a teprve když si ho přizná, bude si s tím moci lépe poradit.

Susan Glasserová na serveru Reuters analyzuje, že nejrychleji rostoucí nový americký průmysl je právě „declinism“, což by se snad dalo přeložit jako pokleslost svého druhu nebo úpadek. Podle Glasserové má Amerika především PR problém.

Taktéž na Reuters vyšel ve čtvrtek nepříliš povzbudivý text Davida C. Johnstona. Z čerstvých dat vyplývá, že nejenže v USA neklesá nezaměstnanost, ale průměrný plat od roku 2007 stále klesá kromě těch, kteří vydělávají více než milion dolarů ročně: jejich počet přibývá.

Čtenářům Auditu se omlouvám za včerejší chybu: zde je správná verze diskuse o euru, kterou jsme vedli s Jacquesem Rupnikem, Zdeňkem Kudrnou, Vladimírem Dlouhým a Karlem Kovandou na Foru 2000.