Jak se můžeme dočíst z předstihových ukazatelů, investoři přestávají věřit střední a východní Evropě a čekají v této oblasti ekonomický útlum.

Vůbec nejhorších výsledků dosahují Maďarsko (patrně kvůli bankovní dani) a Slovensko (je prý taktéž jako Maďarsko poškozeno bankovní daní a zároveň tu padla vláda). Nejlepší výhlídky v regionu, tak jak je definuje index důvěry zahraničních investorů Thomson Reuters a OeKB CEE Business Climate, má Rusko.

V minulé krizi, která se rozjela v polovině roku 2008 (a pak hlavně na podzim), postihl propad ekonomiky region střední a východní Evropy více než západní Evropu.

Důvody však byly různé: Maďarsko, Rumunsko a pobaltské země zasáhla bankovní a finanční krize, musel zde zasahovat Mezinárodní měnový fond. Jednou z hlavních příčin byly úvěry a hypotéky poskytované v eurech a švýcarských francích. V případě České republiky a Slovenska se projevila především provázanost exportního průmyslu (především automobilového) s německým trhem, který se také hluboce propadl.

Pokud německé podniky omezovaly výrobu, odnesly to především jejich zahraniční subdodavatelé a dodavatelé více než jejich německé protějšky. Bude se tento scénář nyní opakovat? Výhodou je, že pokud se v západní Evropě nezhroutí finanční systém nebo velké banky, recese (pokud k ní vůbec dojde) bude proti letům 2008 až 2009 jenom mělká. Jenže o co bude mělčí, o to může být vleklejší. Nevýhodou je, že žádné hospodářské stimuly – jako bylo například německé šrotovné – už čekat nelze.

… 

Další bod se týká současné situace české ekonomiky. Novinář Petr Holub publikoval na serveru Aktuálně.cz provokativní analýzu (ta stojí za přečtení), v níž tvrdí, že za druhý propad Česka nemůže Evropa a její dluhová krize, ale Kalousek.

Objem bankovních úvěrů roste a českému vývozu do západní Evropy se dosud velmi daří. Za prvních osm měsíců 2011 vzrostl český vývoz o 12 procent.

Veškeré špatné zprávy dodává domácí spotřeba, která už čtvrtým rokem neroste, a další kolo úspor prý zahájily domácnosti v letních měsících. Lidé šetří a neinvestují do nového bydlení. Mzdy rostou v průměru jen o procento ročně.

Holub srovnává situaci s Polskem, kde se tamější vláda v posledních letech soustředila na to, aby nedopustila propad domácí poptávky. V Polsku jako v jediné zemi na světě nedošlo v uplynulých letech vůbec k hospodářskému propadu. Sám Holub však připouští, že loňský polský schodek ve výši 7,8 procenta HDP byl proti českému o tři procenta vyšší. Letos se však má snížit.

Podle mého soudu je srovnávání s Polskem zavádějící. Polsko je obrovská ekonomika (čtyřikrát, pětkrát větší než česká) a rozpočtové stimuly zde mohou opravdu účinně zabírat a také zabraly. V Česku – jako v menší či středně velké otevřené ekonomice – se rozpočtové stimuly mohou rozpustit do dovozů a zhoršit obchodní bilanci.

Polsko si se schodkem poněkud zahrává. Nejprve nasytilo rozpočet privatizačními příjmy (vloni prodalo energetiku), a poté de facto překlopilo fondový penzijní systém zpět do státního.

Srovnávat lze sice všechno, ale relevantnější je srovnávat Českou republiku se Slovenskem spíše než s Polskem. Přesto by bývalo lepší, kdyby Česká republika nějakou prorůstovou strategii (třeba rozumnější politikou v oblasti stavebnictví a bydlení) přece jen měla, a taktéž by bylo lepší, kdyby se šetřilo také tím, že se přestane krást (zde je ovšem také naivní čekat zlepšení přes noc).