Premiér Petr Nečas podle deníku Aktuálně.cz potvrdil, že neustoupí a pakt o fiskální odpovědnosti nepodepíše, takže ten bude platit pro 25 států. Vzniká tak nový formát jménem EU 25.

Svět „kupodivu“ ale potvrzené české NE vůbec neprožívá, naopak dnes všechny vzrušuje ohlášené irské referendum o celém kontrolním paktu, o kterém se předpokládá, že bude držet eurozónu ve stavu nejistoty do května či června.

Zastánce dohody může těšit, že 40 procent Irů dohodu zatím podporuje, 36 procent lidí je proti a 24 procent je nerozhodnuto. Pozitivní vládní kampaň může přinést ještě lepší výsledky, pro tzv. kompakt je zatím největší opoziční strana Fianna Fáil.

Podle Financial Times se leckdo v Bruselu domnívá, že Irsko využije možnost referenda jako páku, která mu umožní získat nějaké úlevy ze svého bankovního dluhu a poslouží mu též k tomu, aby mohlo odolávat tlaku Francie na zvýšení korporátní daně.

Pokud by Irsko řeklo paktu NE, přijde o prostředky ze stálého záchranného plánu ESM.

Deník FT informuje o tom, že dohoda je koncipována jinak než normální evropské smlouvy. Bude platit, pokud ji schválí dvanáct ze sedmnácti členských států eurozóny, neexistuje možnost smlouvu vetovat.

…

Evropská centrální banka podle očekávání právě oznámila novou injekci likvidity pro evropský bankovní sektor. Před Vánoci poskytla ECB bankám takřka 500 miliard eur v podobě výhodných tříletých půjček. Nyní si 800 evropských bank u ECB vyzvedlo 530 miliard eur.

Deklarované cíle této operace jsou dva: zajistit stabilitu evropského bankovního sektoru a zabránit tzv. credit crunch, tedy výpadku úvěrování reálné ekonomiky v důsledku nejistoty na trzích. Je tu ale ještě jeden nepříliš vytrubovaný a zřejmý důvod. Banky si za levně získané zdroje měly pořizovat do svého portfolia také italské a španělské dluhopisy, což činí, protože výnosy z italských a španělských dluhopisů klesly na méně dramatickou úroveň. Prosincové obavy z italského bankrotu či odchodu z eurozóny jsou ty tam.

Taktéž úvěrování podniků (tedy reálné ekonomiky) v Itálii a ve Španělsku se zvýšilo a naopak se nepotvrdily obavy z toho, že by si banky vypůjčené peníze ukládaly ve velkém zpět u ECB. Podle předsedy ECB Maria Draghiho nemusejí být banky, jež si u ECB peníze ukládají, těmi samými, které si od ní půjčují. Banky v Itálii a ve Španělsku si u ECB peníze zpět neukládají, naopak je tam ve velkém ukládají banky německé.

Agentura Fitch se pustila do kritiky operací ECB. Likvidita prý nic neřeší a za tři roky budou evropské banky v horším stavu než dnes. Tož uvidíme. Ekonomie kouzelné proutky nezná, leč se na to můžeme dívat tak, že operace ECB dávají evropským lídrům čas, aby zapracovali na institucionálních změnách, konkurenceschopnosti a nerovnováhách. Je jen na nich (a na nás), zda získaný čas využijí.