Jan Macháček, novinář
foto: Archiv HN
Dnes si dovolím přátelsky polemizovat s kolegou komentátorem Hospodářských novin Petrem Honzejkem.
Ten mimo jiné napsal: „Babišovo hnutí Ano 2011 se podobá VV před minulými volbami. Je to krajně podezřelý projekt jednoho muže, který má smysl pro dobře vypadající stafáž. Dělají mu ji starostové (nespojení s velkou korupcí), lékaři (ty Češi milují), učitelé (ty taky), inženýři (zlaté české ručičky).“
Tedy ne že bych si myslel, že má komentátor novin nadšeně aplaudovat ohlášené nové partaji. Zdravá, kritická či analytická skepse je vždycky namístě, ale proč rovnou používat výraz „krajně podezřelý“?
Pro mne se jeví stejným způsobem a při použití podobně přísného měřítka „krajně podezřelé“ osvědčené a tradiční strany našeho politického spektra: tedy ODS i ČSSD, o KSČM ani nemluvě.
ODS je strana prolezlá kmotry a korupčními šíbry a táhne z ní nepříliš vábný odér sešikované eurofobie, ze které může v Evropě těžit jedině Rusko. V případě ČSSD se můžeme ještě tázat, kolik dalších doktorů Rathů se skrývá v různých hejtmanstvích, nehledě na to, že na sjezdech sociální demokracie to stále atmosférou i vizáží kandidátů připomíná sjezd ROH, JZD či zasedání KNV.
Připomeňme také, že když novináři z MF Dnes testovali před volbami politické strany a nabízeli financování výměnou za ovlivnění legislativy, obstála jen Strana zelených.
„Krajně podezřelý“ je i fakt, že velké politické strany v této zemi prakticky nemají žádné členy (i v Rakousku mají tradiční politické strany desetkrát více členů) a používají silný pákový efekt v podobě polarizačních mobilizačních kampaní před volbami.
Co strašného Věci veřejné české politické krajině způsobily? Jak strašlivě poškodily zdejší politickou kulturu? Podle mne se v součtu nic zvláštního nestalo (ani v dobrém, ani ve zlém), pouze byli velcí hráči chvíli naštvaní, že jim někdo leze do zelí, a teď už se asi není čeho bát.
Podobné je to s Babišem: nic světoborného z toho asi nebude, ale proč by si to nemohl zkusit a proč by nemohl konkurenty ze zavedeného českého mocenského kartelu zneklidnit? Co je špatného na tom, že bude čeřit vodu a vyvolávat zdravé konkurenční tření, aby se ostatní museli trochu více namáhat? Hrozí nám snad nějaká diktatura Babišariátu? Prostě si to Babiš zkusí: zázrak z toho jistě nebude, ale katastrofa taky ne (to hrozba Miloše Zemana na prezidentském postu mi přijde daleko temnější).
Kolegovi se nelíbí, že má Babiš v týmu doktory, učitele a inženýry. A co je na tom špatného? Koho by tam měl asi ještě mít? A koho jiného tam mají jiné strany? Totéž – plus profesionální bafuňáře, kteří jsou v politice od revoluce a skutečné zaměstnání buď nikdy neměli, nebo si ho nepamatují.
Podle Honzejka jsou voliči vůči podnikatelům v politice třeba v USA velmi obezřetní. To nevím – starostou New Yorku (což je logicky jeden z nejmocnějších amerických politiků) je už potřetí za sebou Michael Bloomberg.
Stále ale platí, že v západní Evropě i v USA jsou podnikatelé v politice spíše výjimkou. Já si ale už delší dobu nemyslím, že by západní Evropa měla lepší politiku než my (vezměme si třeba odchod kancléře Schrödera do ruských státních služeb a neschopnost evropských lídrů řešit krizi eura). Rozdíl mezi námi a Západem je stále především v tom, že tam mají spolehlivě fungující a zaběhlý právní řád a normálně fungující státní instituce.
