reklama
inzerce
7. 8. 2012 | poslední aktualizace: 10. 8. 2012  15:45

Monti, Draghi a neodvolatelnost eura

Španělsko kývlo na účast v programu záchranného valu a trhy překonaly svoji skepsi vůči slovům Maria Draghiho o nedělitelnosti eura. Země se ale jeho podmínkám nepotřebuje podřizovat nijak rychle, a trhy tak možná rostou až příliš.
Jan Macháček
Jan Macháček
komentátor Respektu
Čtěte více o: ECB | eurozóna | Španělsko | dluhová krize
Jan Macháček, novinář
Jan Macháček, novinář
foto: Archiv HN

Podle deníku Financial Times po počáteční nedůvěře začaly brát trhy oznámení Evropské centrální banky o tom, že euro je neodvolatelné, vážně. 

Podstatné také je, že Španělsko dalo najevo, že využije podmíněné nabídky od ECB a podřídí se programu záchranných valů. Analýza však konstatuje, že poté, co trhy překonaly svoji skepsi a pesimismus vůči slovům Maria Draghiho, nyní možná přestřelují druhým směrem.

reklama

Španělsko se nepotřebuje rychle podřizovat podmínkám záchranného valu, protože do podzimu nepotřebuje financovat svůj dluh. Někteří finančníci si také stěžují, že ECB překračuje svůj mandát. Podmiňuje prý měnovou politiku konkrétními ekonomickými reformami, které jsou v rukou volených politiků.

Editorial téhož deníku se vrací k témuž tématu.

Draghi potvrdil, že ECB bude eliminovat rizikové prémie, které vznikají „rizikem konvertibility“, tedy obavou, že euro se bude dezintegrovat do menších měn. Nejde jen o to, že banky omezují půjčování zemím pod tlakem, ale například americké banky investují do finančních derivátů, které je mají chránit před rozpadem eurozóny.

Takové počínání bank je racionální, i vzhledem k tomu, že někteří evropští politici rozpad eurozóny připouštějí jako sice nepravděpodobnou, nicméně reálnou možnost. Jenže to, co se jeví jako racionální ochrana vlastního zájmu pro každou jednotlivou banku, je iracionální pro celý finanční sektor, protože to akceleruje možnost sebenaplňujícího se proroctví. Paradoxně se tak tím blíží nebezpečí, kterému se každý individuálně snaží vyhnout. Přeshraniční bankovní trh podle tohoto úvodníku vysychá a Draghi je jeden z mála těch, který si – na rozdíl od většiny volených politiků – toto dobře uvědomuje.

Jochen Andritzky upozorňuje na podobný fenomén.

Zatímco před rokem 2008 tu byla jasná přeshraniční finanční integrace, která se týkala suverénních dluhů, nyní se tato integrace obrací ve svůj opak. Procento národního dluhu drženého osobami bez pobytu v dotyčném státě se snižuje. Text obsahuje nejrůznější grafy a tabulky, které to analyzují podrobně.

Další Mario, tentokrát Monti, se v rozhovoru pro Der Spiegel zastal prvního Maria. V rozhovoru pravil:

„Napětí kolem eurozóny v poslední době vykazuje znaky psychologického rozpadu Evropy. Proto vítám vyjádření vedení ECB. Náklady na financování dluhu pro některé země jsou neobyčejně vysoké.“

Autoři: Jan Macháček
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Problém je německé velikášství, v EU , eurozoně a 2WW (zrůda)
je vidět mnoho paralel, na jedné straně neuvěřitelné schopnosti...
souhlasím (KRK)
souhlasím
Jistota (jindra)
Jediná jistota spočívá v tom, že x milionů lidí platících eurem...
Klaus má pravdu většinou (KRK)
a to jistá skupina v této společnosti nepřekousne, i kdyby si...
Souhlas. (Tom Liberec)
U některých států jde o zachránu u jiných o nereálně vysokou životní...
Zobrazit diskusi
Profil autora

Po roce 1989 spoluzakládal týdeník Respekt a následně do něj přispíval svými investigativními reportážemi, analýzami, komentáři či rozhovory s transformační tématikou. S krátkou přestávkou působí v Respektu od jeho počátků, v roce 2000 byl zástupcem šéfredaktora. Do HN a IHNED.cz přispívá od roku 2002. Ve svých komentářích se zabývá především aktuálním vývojem domácí a mezinárodní hospodářské politiky, konkrétně například tématy krize eurozóny nebo evropské integrace. Zpracovává analýzy pro Český rozhlas a Českou televizi a přednáší žurnalistiku na New York University v Praze. Pravidelně také přednáší na mezinárodních fórech a zahraničních univerzitách, např. v USA nebo ve Francii.

Během osmdesátých let byl činný v řadě disidentských a nezávislých publikačních aktivitách, je signatářem Charty 77. V osmdesátých letech započal svou působnost na undergroundové hudební scéně jako člen skupiny The Plastic People of the Universe, dodnes je kytaristou skupiny Garage. Je členem správní rady Transparency International a předsedou správní rady Knihovny Václava Havla. V roce 2009 vydal knihu Mistři světa amoleta a téhož roku byl za svou novinářskou činnost po několikáté oceněn, tentokrát prestižní novinářskou Cenou Ferdinanda Peroutky.

více
Kontaktujte mě
machacek(z)respekt.cz
reklama
Vyhledat
Respekt Edice
Autorovy Nejčtenější
reklama
reklama
reklama