Wolfgang Münchau se ve Financial Times vrátil k projevu německého prezidenta Joachima Gaucka, ve kterém německý prezident pravil ono dnes už slavné „přáli bychom si, abyste zůstali s námi“.

Bohužel o několik dní později zasáhla „reálpolitik“ a Evropská unie se dohodla na tvrdé regulaci bankovních bonusů. To velmi pravděpodobně poškodí londýnskou City, kde se bojí, že práce odejde do Švýcarska, Singapuru, New Yorku a Frankfurtu.

Otázka bonusů je ale podle autora důležitá nejen v tom, co prozrazuje o budoucnosti sektoru finančních služeb, ale také v tom, co naznačuje o kvalitě života člena EU, který se permanentně ocitá mimo eurozónu i bankovní unii.

O regulaci finančních trhů se v Evropské radě hlasuje kvalifikovanou většinou, jednotlivé země mohou být přehlasovány. Britům v minulosti pomáhali chránit City v neformální koalici Němci, jenže německá pozice se v současné době mění.

To má dvě příčiny. Na prvním místě je německá politika. Postoje německé veřejnosti k bankéřům jsou skoro nepřátelské. Dříve by prý Němci slyšeli na varování, že po takové regulaci bonusů nejlepší talenty odejdou do zahraničí, dnes už to neberou jako výhrůžku, ale jako slib.

A pak jde samozřejmě o bankovní unii, do níž Německo na rozdíl od Británie vstoupilo. V bankovní unii a v jednotném mechanismu dohledu se mění kolektivní zájem eurozóny jako celku. A kolektivním zájmem eurozóny jako celku už není, aby londýnská City byla jeho centrem. Bonusy jsou pouze jedním z témat v celém řetězci bojů. Dlouhodobě se nečlenové eurozóny dostanou do izolace…

Trvalo pouze několik dní, než se symbolická slova prezidenta Gaucka dostala do správného kontextu.

Může se do Evropy vrátit extremistická politika ve stylu 30. let? Gideon Rachman, taktéž ve Financial Times, je optimista. V narážce na výsledek italských voleb konstatuje, že současná krize plodí komiky, nikoli fašisty.

Když už jsme u těch komiků, tak Les Echos konstatuje, že komikovi Grillovi radí nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz a ekonom Jean-Paul Fitoussi. S dalším nositelem Nobelovy ceny Paulem Krugmanem komunikuje Grillo už delší dobu a jeho videomessage se skví na webových stránkách Grillova hnutí. To má 163 nových legislativců, je jim v průměru teprve 31, a mají se tedy co učit.

Litva oficiálně požádala o členství v eurozóně a od příštího ledna se stane 18. členem eurozóny. Dvě třetiny obyvatel si to nepřejí. Nebude žádné referendum, potvrzeno to bude parlamentně. Země prošla od roku 2009 neuvěřitelně tvrdou vnitřní devalvací.

V Německu se diskutuje o tom, zda by Evropská centrální banka měla zůstat součástí tzv. trojky, či nikoli. Nezávislost ECB se prý může ocitnout pod tlakem Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise. ECB naopak v jednáních s dlužníky získává politickou moc, která jí prý nenáleží.

Anatole Kaletsky na Reuters se domnívá, že doba „austerity“ už skončila, a to právě dnem italských voleb. Kancléřka Merkelová totiž nebude chtít před podzimními volbami v Německu další chaos a neřízený rozvrat v eurozóně. Proto nebude bránit ECB v nadstandardních opatřeních, která pomohou udržet Itálii uvnitř eurozóny.