Hugo Dixon na Reuters se domnívá, že pro Kypr se rýsují tři scénáře. Prodat svou duši Rusku, zbankrotovat a odejít z eurozóny a nová dohoda se zbytkem Evropy.

1. Rusko má na Kypru finanční zájmy, tisíce ruských občanů zde má uloženy – asi často nezdaněné – peníze. Rusko může mít zájem ovládnout ložiska zemního plynu, případně získat novou námořní základnu ve Středomoří. Někteří Kypřané říkají, že kolonizace Ruskem jim nevadí, koneckonců v Rusku mají také ortodoxní církev a možná je to lepší, než když nad nimi práská bičem německý šafář.

2. Další možnost je otevřený krach či bankrot, tedy vyhlášení platební neschopnosti. To ovšem bude znamenat krach celého bankovního sektoru, protože lidé si po otevření bank, ke kterému jednou dojde, vyberou úspory. Důsledkem budou restrikce pohybu kapitálu a odchod z eurozóny. Kypr bude patrně přinucen odejít z EU a to oslabí jeho geopolitickou pozici, především ve vztahu k Turecku, které okupuje třetinu ostrova od roku 1974.

3. Třetí možnost je nová dohoda s eurozónou. Dobrá zpráva je, že nikdo v eurozóně není fixován na danění pojištěných depozit na Kypru.

Deník The Wall Street Journal upozorňuje, že kyperský stát se chystá vykrást systém penzijních fondů a získat část majetku kyperské církve, která s tím sice souhlasí, ale nesouhlasí s tím tzv. trojka, protože tzv. plán B zvyšuje celkové zadlužení.

Na serveru Eurointelligence se domnívají, že Rusko zatím neudělá nic a počká na eurozónu, až přijde s nějakým návrhem. A čeká na to, až přijde Kypr s alternativou. A Kypr zase čeká, jak se rozhodne Rusko.

Wolfgang Münchau píše ve Spiegelu, že pokud Kypr neakceptuje možnost očesání vkladatelů, čeká ho nekontrolovaný bankrot. Článek zdůrazňuje zoufalou potřebu funkční bankovní unie a fungujícího systému společného pojištění vkladů, bez kterého nemůže měnová unie fungovat.

Tento článek agentury Bloomberg rozebírá, jak je od Ruska pokrytecké kritizovat plán Evropské unie, když samo v roce 1998 defaultovalo a nechalo si odpustit dluhy.

A tato analýza téže agentury výborně rozebírá geopolitickou hru, kterou kyperská krize rozehrála, podobně jako tato perfektní analýza konkurenční agentury.