Na Kypru se prolamují mnohá v Evropě i západním světě dosud platná tabu. Především jde o zabavení části nepojištěných vkladů kyperským státem. Je to jistě lepší řešení než původní plán, který počítal také se zdaněním pojištěných depozit do 100 000 eur.

I tak to může mít velmi nebezpečné konsekvence. Seniorní držitelé bankovních dluhopisů na Kypru mohou tyto své pohledávky použít místo toaletního papíru, pokud je ovšem mají v listinné podobě. Nepojištění vkladatelé budou z bank de facto vyhnáni.

Optimisté se domnívají, že Kypr je vzdálená země a díky přefouklému bankovnímu sektoru vůči HDP jde navíc o specifický či unikátní případ, a že se tedy nákaza šířit nebude.

Spíše je ale pravděpodobné, že všichni vkladatelé, podílníci a držitelé různých aktiv po celé Evropě dávají dobrý pozor: až příště finanční trhy zacílí třeba na Slovinsko, Itálii, Španělsko, Irsko nebo znovu na Řecko, mohou si vkladatelé říci, že je bezpečnější si vklady včas vybrat: taktéž může v panice dojít k rychlému výprodeji bankovních dluhopisů.

Až dosud k podobnému postupu nikde nedošlo: na bankovní vklady ani na seniorní bankovní dluhopisy se nesáhlo ani v Řecku, ani v Irsku a dokonce ani ve Španělsku (zde byli obětováni třeba investoři do podřízeného dluhu a majitelé preferenčních akcií bank).

O tom svědčí i výroky nového šéfa Eurogroupu Jeroena Dijsselbloema, který se v pondělí nad ránem pro agentury uřekl: Půjdeme nyní po cestě „bail-in“ (to lze asi nejlépe česky vysvětlit tak, že náklady na záchranu budou neseny vnitřně, tedy očesáním) a jsem si jist, že trhy to budou chápat jako rozumný, koncentrovaný a přímý přístup. Všichni finanční investoři budou muset více přemýšlet o riziku, které je může zranit a které se jim přiblíží.

Nový šéf Eurogroupu také odmítl myšlenku společné evropské bankovní rekapitalizace, kterou podpořil summit EU z června 2012. Dijsselbloem totiž řekl: „Snažte se včas, než se dostanete do potíží. Posilujte svoje vlastní banky včas, ozdravte svoje bankovní bilance včas a uvědomte si, že když se dostane banka do problémů, nelze už automaticky předpokládat, že my přijdeme a vyřešíme za vás váš problém. My totiž zatlačíme vaše problémy zpátky k vám. To je první odpověď, kterou všichni potřebují. Zatlačíme problémy zpátky k vám. Vy se o svoje problémy postaráte.“

Euroskupina sice musela horlivé výroky svého šéfa dementovat, jenže on hovořil zjevně velmi upřímně, a poskytl nám tedy vhled do toho, o čem a v jaké atmosféře se jednalo. Mohl rovnou každému říci, ať si uloží úspory do matrace.

Na blogu FT Alphaville k tomu poznamenali: „Je to jasný pokyn všem střadatelům i firmám v Evropě. Vezměte svou hotovost a rozprostřete ji přes portfolilo největších bank. Je to přímá rada prodat pohledávky vůči bankám. Všechny ty záchranné valy EFSF, ESM a celý ten abecední guláš se přestane používat, protože bude stačit rabovat bankovní vklady na celém kontinentě.

Druhé prolomené tabu se týká možnosti přesunovat peníze – bez jakýchkoli restrikcí – z jedné banky do druhé uvnitř měnové zóny. Tím, že Kypr schválil restrikce pohybu kapitálu, mění se automaticky hodnota „kyperského eura“, která už není stejná jako hodnota eura drženého jakoukoli bankou jinde v eurozóně. Za kyperské euro už nenakoupíte ve Frankfurtu neomezeně. Guntram Wolff z bruselského think tanku Bruegel píše ve Financial Times, že Eurogroup zdůraznila ve svém prohlášení, že kapitálové kontroly na Kypru budou „dočasné, odpovídající a nediskriminační“. Autor si tato adjektiva vykládá tak, že „nediskriminační“ musí znamenat, že není rozdíl mezi transferem mezi dvěma kyperskými bankami a transferem mezi kyperskou bankou a jinou bankou v eurozóně. „Odpovídající“ musí znamenat, že restrikce se týkají jen nemocných bank, nikoli všech bank na Kypru. A „dočasné“ musí znamenat „pár dní“. Autor si ale sám odpovídá tím, že „dočasné“ restrikce pohybu kapitálu zavedené na Islandu v roce 2008 jsou platné dodnes.