O tzv. kvantitativním uvolnění promluvil nyní v žofínském projevu i prezident Miloš Zeman, kterému se nelíbí. K tomu nějaké zajímavosti ze světa. Anatole Kaletsky na Reuters konstatuje, že s mezikvartálním růstem 3,5 procenta HDP se Japonsko stává nejrychleji rostoucí ekonomikou ve skupině G 7. Za posledních šest měsíců vzrostl Nikkei index o 80 procent. I přes dvě tzv. ztracená desetiletí zůstává Japonsko třetí největší ekonomikou na světě, které je stejně velká jako Francie, Japonsko a Španělsko dohromady. Leckdo se ptá, zda Japonsko skutečně uskutečnilo radikální kroky potřebné k nápravě své ekonomiky. Takovou otázku je ale podle autora potřeba rozdělit na dvě.

První stojí tak, zda se Japonsko skutečně odhodlalo k akci, která je nesrovnatelně radikálnější než cokoli, co se stalo v posledních dvaceti letech. Druhá otázka je, zda tato akce prosazovaná s odhodláním opravdu japonskou ekonomiku spraví. Odpověď na první otázku, která se týká hlavně měnové politiky, je jasné „ano“.

Odpověď na druhou otázku je „možná“. Japonsko má obrovské strukturální problémy: zmenšující se populaci, špatné investice, obrovský dluh, protekcionistickou lobby, nepružný pracovní trh, management s obvykle slabou představivostí.

Efekt bohatství vzniklý oživením kapitálového trhu, lepší náladou spotřebitelů a poklesem jenu může spolu s příchodem optimismu některé strukturální problémy sám pomoci vyřešit.

…

Zároveň se však panel japonských ekonomických poradců usnesl, že není absolutně žádná záruka, že domácí investoři budou nadále financovat obrovský japonský státní dluh, a že vyhlídky na dlouhodobý růst mohou být poškozeny.

…

Kvantitativního uvolnění či tištění peněz se týká i další analýza, tentokrát z Bloombergu. Šéf amerického Fedu Ben Bernanke totiž oznámil, že bude pokračovat v uvolněné měnové politice, dokud se situace na trhu práce výrazně nezlepší. Trhy jsou totiž v posledních dnech nervózní jak kvůli zpomalení čínské výroby, tak kvůli obavám, že by tištění peněz v USA snad mohlo skončit.

….

Šéf Bundesbanky Jens Weidmann vzkázal Francii, že má dodržovat evropská fiskální pravidla. Na serveru Eurointelligence k tomu dodávají, že jedním z cílů měnové unie mělo být – z francouzského pohledu – oslabení Bundesbanky. Nikdo z Bundesbanky se však do fiskální politiky sousedního státu před vznikem měnové unie nepletl…

 

Podle zprávy Financial Times se Mezinárodní měnový fond zabývá novým přístupem k majitelům dluhopisů v krizí postižených zemích. V řeckém případě byli z restrukturalizace vynecháni zahraniční držitelé dluhopisů, resp. došlo na ně mnohem později než na domácí. To se má podle nově připravovaného návodu či manuálu změnit.

...
K Zemanově projevu o investicích. Také Fareed Zakaria píše ve sloupku pro The Washington Post o tom, že keynesiánci měli pravdu a že americká ekonomika potřebuje především investice a reformy (složitých daňových zákonů). Zrovna nějaký americký Kalousek by též jistě řekl, že „peníze už došly“.