Ministr financí Miroslav Kalousek vyjádřil pochybnosti o tom, zda se má vláda pouštět do stavby nových bloků Temelína, především s ohledem na to, že vzhledem k vývoji cen energií na energetickém trhu v Evropě nevychází stavba jako návratná. Premiér Petr Nečas si za novým Temelínem nadále stojí.
Pochybnosti Miroslava Kalouska jsou ale správné a oprávněné, jiná otázka ovšem je, zda si to nemá vláda ujasnit za zavřenými dveřmi a zda je správné, že ministři nahlas uvažují před novináři. Můžeme spekulovat, zda jsou ODS a ČSSD i nový prezident pro novou jadernou elektrárnu a jestli se TOP 09 hodlá stylizovat jako jediný relevantní hráč, který je skeptikem či odpůrcem dostavby, to však není v tuto chvíli podstatné. Podstatné je, že Temelín by se stavět prostě neměl.
Autor komentáře není odpůrcem jaderné energie. Jenže realita je taková, že pro většinu Němců se stal odpor k jaderné energii součástí jejich identity. Jadernou energii nechtějí ani křesťanští demokraté, ani sociální demokraté, ani zelení či liberálové. Pokud se Češi domnívají, že Němci dostanou rozum, k jádru se vrátí a budou Čechy jednou vzývat za to, že ten rozum neztratili, jsou na omylu a konstantu německé politiky si pletou s proměnnou.
I když je německý strach z jádra iracionální, je to prostě fakt. Představa, že někdo tak silný jako Německo ze strachu zruší všechny své jaderné elektrárny a přitom bude tolerovat nový zdroj v blízkosti vlastních hranic, je hloupost, zvláště má-li nový Temelín sloužit především vývozu energie. To není žádné poraženectví, ale realismus. Němci se sice navenek budou tvářit, že si každý může dělat, co chce (alespoň po nějakou dobu), ve skutečnosti mají ale jako největší ekonomický hráč v Evropě řadu skrytých pák, jak Temelínu zabránit. Mezitím však může Česká republika ve stavbě utopit desítky, možná stovky miliard. Je pravděpodobné, že Němci se Temelínu nebrání kvůli tomu, že odhadují, že si Češi nakonec spočítají, že do toho vůbec nepůjdou, protože jim to ekonomicky nevychází. Anebo odhadují, že se stavba povleče, rozkrade a nakonec nedodělá (autor komentáře by to vzhledem k rozkladu českého vládnutí odhadoval stejně).
Druhý důvod pro odvolání stavby jsou firmy s nejasnou vlastnickou strukturou, které se na dostavbě elektrárny mají podílet. Jde o zakázky v hodnotě desítek miliard korun a týká se to především firmy I&C Energo, kterou manažeři ČEZ nejprve prodali maďarskému MOL, pak byla vyvedena do daňových rájů a mezitím získala kontrakty na dodávky inženýrských sítí pro Temelín.
Je nepřípustné a nemyslitelné, aby se na takto důležité zakázce přiživovala firma s neznámým vlastníkem, kterou patrně ovládají manažeři ČEZ, lobbisté a politici. Pro americko-japonský Westinghouse je ostudou, že právě tuto firmu vyhlašuje za generálního dodavatele a je jí jedno, že vlastník je neznámý. Přitom Američané sami sebe chápou jako propagátory transparentnosti. S netransparentními dodavateli to však může s Temelínem dopadnout jako s Opencard, ale ve velkém, tedy v pořádně velkém.
Spojovat Temelín s prodejem stíhaček je další velmi hloupý a nevydařený nápad, ať se obě nesouvislé věci řeší, prosím, zvlášť.
Pro Temelín žádá ČEZ cenovou garanci. To je samo o sobě další důvod minimálně k odkladu stavby. Vývoj energetického trhu v Evropě je velmi těžko předvídatelný. HDP v Evropě stagnuje – dobře, to se může změnit. Pokud se ale časem obnoví růst, nemusí to znamenat rozvoj průmyslu, ale možná spíše služeb. Všude v Evropě se bude investovat do energetických úspor, takže případný návrat konjunktury nemusí znamenat nárůst poptávky po elektřině. Trh s emisními povolenkami je mrtvý. Levné americké uhlí vytlačované z amerického trhu levným plynem zaplavuje Evropu. Brzy začne Evropu zaplavovat i levný plyn z USA, Rusové budou muset jít s cenami plynu dolů. Je tu tolik neznámých, že se vyplatí počkat.
