V německém Karlsruhe probíhá od dnešního rána za účasti médií a veřejnosti klíčový soud, který posuzuje aktivity Evropské centrální banky, tedy obzvláště nákup dluhopisů ze strany ECB v rámci programu OMT (open monetary transactions) a skutečnost, zda tyto transakce představují tzv. měnové financování. Budou vystupovat oba zástupci Německa v ECB (Jörg Asmussen a šéf Bundesbank Jens Weidmann), ministr financí Wolfgang Schäuble, euroskeptičtí poslanci a profesoři a zástupci 37 tisíc petentů. Úloha ECB bude posuzována v rámci širší stížnosti na existenci záchranného valu ESM.

Celá věc se nakonec bezpochyby stočí k právně-politické otázce, zda je důležitější zákaz něčeho (měnové financování), když je ohrožena existence toho, kvůli čemu ECB existuje (společná měna). Jsou důležitější pravidla, nebo substance sama? K čemu budou pravidla, když nebude vůbec existovat ono „to“? ECB používá OMT, aby zabránila spekulativním útokům na rozpad onoho „to“, tedy eurozóny. Všeobecně se očekává, že soud nezakáže ani OMT, ani EMS, ale vše opentlí rigorózními mantinely a omezí flexibilitu.

...

Server Soberlook.com přichází s grafem, který ukazuje, jak se od počátku finanční krize rozrostla bilance americké centrální banky (Fed).

Ke grafu lze poznamenat, že všechny ty „revoluční aktivity“ roku 2008, jako záchrana Bear Stearns či AIG, byly vlastně jen takové malé rybky. Podstatné jsou tři vlny tzv. kvantitativního uvolňování, jež od roku 2008 masivně pokračují dodnes.

Zajímalo by mne, co se teď učí v rámci českého ekonomického školství. Předpokládám, že se zde úloha centrálního bankovnictví pořád učí klasicky: že to centrální banka nesmí nikdy dělat, že to určitě povede k inflaci, a to přesto, že to Fed dělá už pět let. Přepisuje už někdo české učebnice? A co jinde v Evropě? Učí se již negativní úrokové míry apod.?

...

K případu Snowden, ke kterému se leckdo vyjádřil, doplňme, že „šmírování“ amerických občanů probíhá pod kuratelou tamějších soudů, respektive speciálního soudního tribunálu (FISA Court) zřízeného v roce 1978, jehož soudce vybírá předseda amerického Nejvyššího soudu (obdoba českého Ústavního soudu).

Od 11. září 2001 obdržel tento soud v rámci boje s terorismem zhruba 20 tisíc žádostí o monitoring e-mailové a internetové komunikace, jež se nějakým způsobem týká amerických občanů. Zhruba 99 procent žádostí se povoluje, soud ale nefunguje jako automat, žádosti se čtou, stovky se jich odmítají, žádá se dodání podkladů apod. S cizinci je to pochopitelně jinak, když se jim to nelíbí, lze jim jen poradit, aby si neotevírali internetové účty u amerických internetových firem.

Je to ovšem soud, který se potkává tajně, poslouchá pouze jednu stranu (případného sporu) a rozhodne bez upozornění postižené strany (jinak to ale dost dobře nejde a nefunguje to ani v případě České republiky). Aktuality k případu jsou třeba zde nebo tady.

...

 

Americké ministerstvo energetiky vydalo vůbec první komplexní studii světových zásob břidlicového plynu a ropy. Jde o 348 miliard barelů ve 42 zemích, rezervy USA se odhadují na 58 miliard barelů. Jedná se tedy celkově o deset procent globálních zásob ropy a plynu.

Pro ty, kdo si spojují břidlicový plyn s možností osvobození se od Ruska, bude možná překvapením, že zdaleka největší zásoby břidlicového plynu na světě má podle studie právě samotné Rusko. Takzvané frakování a horizontální vrtání zatím umí průmyslově využít jen USA a Kanada, které však do tohoto odvětví začaly investovat již před deseti lety. Rusko ještě břidlicový plyn využívat nedokáže, ovšem za deset patnáct let může být pochopitelně všechno jinak.